Tipy

Geránium: rostlina, která voní po růži – historie, získávání a vlastnosti esenciálního oleje

Geránium: rostlina, která voní po růži – historie, získávání a vlastnosti esenciálního oleje

V létě je najdeme téměř na každém balkoně: červené, růžové a bílé „muškáty“, které se v bujných kaskádách spouštějí přes dřevěná zábradlí. Málokdo však ví, že esenciální olej geránia nepochází z těchto balkonových krasavic, ale z jejich skromnější příbuzné. Má drobné růžové květy, kterých si skoro nevšimnete, a listy, které při sebemenším dotyku zavoní po růži.

Tímto článkem začínáme seriál o esenciálních olejích z naší nabídky. Jako první přichází na řadu geránium – olej, který parfuméři už dvě stě let používají jako cenově dostupnější sestru růže. Podíváme se, odkud rostlina pochází a proč jí botanici vůbec neříkají geránium, jak se přes nizozemské lodě, francouzské parfuméry a rolníky u Nilu dostala do našich lahviček, jak vzniká olej a co v něm je. Nakonec i to, co je o něm vědecky prozkoumáno a co jsou jen krásné příběhy předávané z generace na generaci.

Náš esenciální olej geránia je 100% přírodní olej rostliny Pelargonium graveolens z Egypta, získaný destilací listů, stonků a květů vodní párou. Plníme ho do hnědých lahviček po 15 a 30 ml.

Infografika: geránium v kostce – latinský název, čeleď, domovina, získávání, výtěžnost a složení oleje
Geránium v kostce: rostlina, původ, získávání a složení oleje na jednom místě.

Geránium, nebo pelargonie? Zmatek starý téměř tři sta let

Pokud chcete začít rozhovor s botanikem, ukažte mu truhlík na balkoně a řekněte „geránie“. Opraví vás: to jsou pelargonie. Pravý kakost, latinsky Geranium, je rostlina, která roste i divoce na loukách a okrajích lesů a má pravidelné květy s pěti stejnými korunními plátky.

Za zmatek může sám otec moderní botaniky, Carl Linné. V roce 1753 spojil do rodu Geranium tři podobné skupiny rostlin: kakosty, pumpavy (Erodium) a pelargonie. Oxfordský botanik Johann Jacob Dillenius sice už v roce 1732 navrhl samostatné jméno Pelargonium, ale Linného autorita rozlišení zbrzdila o čtyřicet let. Teprve v roce 1789 vyčlenil francouzský botanik Charles L’Héritier pelargonie do samostatného rodu. Rozlišil je podle tyčinek: kakost jich má deset plodných, pelargonie sedm.

Obě jména jsou krásným obrazem z přírody. Geranium pochází z řeckého slova géranos, jeřáb, a Pelargonium z pelargós, čáp. Obě rostliny totiž mají plod s dlouhým, úzkým „zobákem“, který připomíná ptačí. V zahradnictví a parfumerii se staré jméno přesto udrželo: olej dodnes nazýváme geraniovým, ačkoli botanicky je pelargoniový.

Důležitý je ještě jeden rozdíl. Balkonové muškáty (Pelargonium × hortorum a převislá P. peltatum) pěstujeme kvůli květům, jejich listy voní nahořkle. Esenciální olej poskytují vonné pelargonie – skupina odrůd s vůní růže, citronu, máty, jablka, kokosu nebo muškátového oříšku. Nejdůležitější z nich je pro parfumerii Pelargonium graveolens, růžová pelargonie. Latinské graveolens znamená „silně vonný“.

Infografika: rozdíly mezi kakostem, balkonovým muškátem a vonnou pelargonií Pelargonium graveolens
Třem rostlinám často říkáme geránium – listy s vůní růže má jen vonná pelargonie.

Rostlina z jižní Afriky

Růžová pelargonie je doma na jihu Afriky, v oblasti od východního Zimbabwe po jihoafrickou provincii Východní Kapsko. V přírodě roste v subtropickém pásmu, nejraději na vlhčích, polostinných stanovištích. Je to vzpřímený, silně větvený keř vysoký od 60 centimetrů do dobrého metru. Mladé stonky jsou bylinné, s věkem dřevnatějí a všechny jsou hustě porostlé chloupky.

Listy jsou srdčité a hluboce laločnaté, na líci zelené a lehce chlupaté, na rubu šedozelené a téměř vlnaté. Květy jsou drobné, bílé až růžové, po třech až sedmi v okolíkovitých květenstvích. Dva horní korunní plátky jsou o něco větší a zdobí je tmavě červené žilky. Ve své domovině kvete od srpna do ledna, tedy během tamního jara a léta.

To nejdůležitější se však skrývá na povrchu listů. Mezi obyčejnými chloupky jsou drobné žláznaté chlupy, ve kterých rostlina uchovává esenciální olej. Když list promnete mezi prsty, poškodíte je a vůně se okamžitě uvolní. Nejvíce oleje mají mladé listy a složení se s věkem listu mění: mladé listy obsahují více geraniolu, starší více citronelolu.

Rostliny na plantážích pro olej však většinou nejsou planým druhem. Jde o křížence, které v Evropě vyšlechtili z několika jihoafrických druhů, v obchodě se jim ale dál říká Pelargonium graveolens. Pro naše podnebí není růžová pelargonie dost odolná, protože nesnáší mráz. Můžete ji pěstovat v květináči – v létě venku, v zimě na světlém a chladném místě v domě.

Historie: od mysu Dobré naděje do Grasse a údolí Nilu

Národy jižní Afriky znaly pelargonie dávno před Evropany. Rod Pelargonium patří k nejvýznamnějším v tamním lidovém léčitelství – různými druhy si pomáhali při ranách, kožních potížích, průjmu a horečce.

První pelargonie se do Evropy dostaly na začátku 17. století. V roce 1632 přivezl anglický zahradník a sběratel rostlin John Tradescant do Anglie druh Pelargonium tristea v roce 1648 byla pelargonie už na seznamu rostlin botanické zahrady v Oxfordu. Když Nizozemci v polovině 17. století zřídili na mysu Dobré naděje zásobovací stanici pro své lodě, přicházely nové druhy do Evropy stále rychleji – mezi nimi i vonné.

Skutečnou slávu zažily vonné pelargonie v 19. století. Ve viktoriánské Anglii se pěstovaly ve stovkách odrůd. Jejich listy se dávaly do křišťálových misek na oplachování prstů na slavnostních tabulích, do sklenic s horkou marmeládou a na dno forem na pečivo a vonělo se jimi cukr i prádlo. V řeči květin znamenala růžová pelargonie „přednost“.

Pro parfumerii začíná příběh ve Francii. První pokusy o destilaci oleje proběhly v roce 1819 v Lyonu, první plantáž pro olej vysadili v roce 1844 v Grasse, hlavním městě parfumerie. Olej se rychle stal ceněnou náhradou mnohem dražšího růžového oleje. Produkce se pak přesunula na jih – do Alžírska, Maroka a na ostrov Réunion v Indickém oceánu, kterému se kdysi říkalo Île Bourbon.

Na Réunion přivezli růžovou pelargonii kolem roku 1870 a „Bourbon“ se stal synonymem nejkvalitnějšího geraniového oleje na světě. Ostrov byl předním světovým producentem až do 70. let 20. století a geraniový olej byl dlouho jeho druhým nejdůležitějším vývozním artiklem hned po cukrové třtině. Dnes Réunion produkuje už jen malé množství. Nejvíce oleje na světě, podle odhadů asi 200 až 300 tun ročně, se vyrábí v Egyptě, následují Čína a Madagaskar.

Časová osa historie geránia od jižní Afriky po Grasse, Réunion a Egypt
Cesta geránia z jižní Afriky do Evropy – a zpět na africký kontinent, k Nilu.

Geránium z Egypta: odkud pochází náš olej

Náš olej pochází z Egypta, největšího producenta geraniového oleje na světě. Téměř veškerá egyptská produkce leží jižně od Káhiry, v guvernorátu Beni Suef u Nilu. Tam se geránium pěstuje jako jednoletá kultura, v deltě Nilu se rostliny nechávají růst až tři roky, což umožňuje i druhou sklizeň na podzim.

Geránium pěstují převážně drobní zemědělci, často společně s česnekem, který přirozeně odpuzuje škůdce. Listy zpracovávají v místních destilériích – těch je kolem šedesáti. Egyptský olej má poznatelně zelenější a aromatičtější charakter než olej z Réunionu, a proto je vynikající k provonění prostor a do směsí.

Od listu k lahvičce: jak vzniká esenciální olej geránia

Geraniový olej se získává destilací vodní párou ze zelené části rostliny: z listů, stonků a květů. Postup je starý několik set let, ale každý destilatér má svá malá tajemství.

  1. Sklizeň. Rostliny se sklízejí, když začnou kvést. V Egyptě bývají obvykle dvě sklizně ročně.
  2. Vadnutí. Posečené rostliny se často nechávají několik dní na vzduchu. Výzkum z Egypta ukázal, že tři dny vadnutí před destilací zvyšují výtěžnost oleje a zlepšují jeho složení.
  3. Destilace. Rostliny se naloží do velkého kotle, kterým se vede horká vodní pára. Pára otevře žláznaté chlupy na listech a odnese s sebou těkavé vonné látky. Na Réunionu se kotle místy dodnes topí dřevem a jedna náplň trvá nejméně čtyři hodiny.
  4. Chlazení a oddělování. Pára s olejem putuje chlazenou trubkou, kde zkapalní. Ve sběrné nádobě, takzvané florentské lahvi, se olej, který se s vodou nemísí, shromáždí nahoře. Zbývající voda je hydrolát – jemná „geraniová voda“.
  5. Odpočinek a plnění. Čerstvě destilovaný olej má ostrý horní tón, zčásti kvůli sirné sloučenině dimethylsulfidu, proto olej před plněním odpočívá a čeří se. Poté se plní do tmavých nádob.

Kolik rostliny je v jedné lahvičce

Výtěžnost je poměrně malá: z čerstvé rostliny se získá asi 0,1 až 0,3 % oleje. Výzkum egyptského oleje z roku 2025 naměřil 0,26 %, tuniský 0,19 %. To znamená, že na kilogram oleje je potřeba asi 400 až 1000 kilogramů rostliny a na naši 15ml lahvičku zhruba 5 až 13 kilogramů listů a stonků.

Srovnání s růží ukazuje, proč je geránium tak oblíbené. Na kilogram růžového oleje je třeba 3,5 až 5 tun okvětních lístků, na podobný růžový charakter geránia však mnohonásobně méně rostliny. Proto je geránium v parfumerii už dvě století nejčastější náhradou růže.

Infografika: pět kroků získávání esenciálního oleje geránia a srovnání výtěžnosti s eukalyptem, kadidlem a růží
Pět kroků od listu k lahvičce a srovnání výtěžnosti s jinými oleji.

Z geránia známe ještě několik dalších výrobků. V Maroku rostliny extrahují rozpouštědlem a získávají geraniový konkrét a absolue, parfumářský průmysl pak vakuovou destilací získává jednotlivé frakce oleje. Protože je olej poměrně drahý, nepoctiví obchodníci ho někdy „natahují“ syntetickým citronelolem a geraniolem. Proto je tak důležitý latinský název a původ – a u každé šarže také analýza.

Co je v kapce: složení geraniového oleje

V geraniovém oleji bylo nalezeno přes 120 různých sloučenin, vůni však nese jen několik hlavních. Nejvíce je vonných alkoholů citronelolu a geraniolu a jejich esterů, formiátů. Spolu s linaloolem tvoří 60 až 70 % oleje.

Tyto alkoholy nejsou náhodou: citronelol a geraniol jsou i hlavními složkami růžového oleje, proto geránium tak přesvědčivě připomíná růži. Své přidávají i isomenthon, který přináší lehký mátový tón, a růžové oxidy, typické i pro růži.

Ve velké srovnávací studii 70 olejů ze šesti zemí bylo citronelolu 19,5 až 51,3 %, geraniolu 5,9 až 32,1 %, citronelyl-formiátu 3,5 až 19,9 % a linaloolu až 10 %. Přesné složení závisí na odrůdě, půdě, době sklizně a destilaci.

Graf: hlavní složky esenciálního oleje geránia a tři typy oleje – Bourbon, egyptský a čínský
Hlavní složky geraniového oleje a tři typy oleje na světovém trhu.

Tři typy oleje

Obchodníci a parfuméři znají tři hlavní typy, které zkušený nos rozezná už podle vůně:

  • Bourbon (Réunion, Madagaskar) – nejoblejší a nejvyváženější olej, s vyšším obsahem guaia-6,9-dienu. Poměr citronelolu a geraniolu je asi 1 : 1. Je nejdražší a nejvzácnější.
  • Egyptský neboli africký typ (Egypt, Maroko, Alžírsko) – zelenější a aromatický. Poznáme ho podle seskviterpenického alkoholu 10-epi-γ-eudesmolu, který ostatní typy téměř nemají. I tady je poměr citronelol : geraniol asi 1 : 1.
  • Čínský typ – s velmi vysokým obsahem citronelolu (poměr 3–4 : 1) a jednodušší, mátovější vůní. Je nejlevnější.

Analýza egyptského oleje z roku 2025 ukázala typický profil: 29,9 % citronelolu, 18,0 % geraniolu, 8,3 % 10-epi-γ-eudesmolu, 5,4 % isomenthonu a 5,1 % linaloolu.

Citronelol, geraniol a linalool jsou v EU zařazeny mezi vonné alergeny, které se musí uvádět na výrobcích. Pro většinu lidí jsou při správném použití bezproblémové, u citlivých jedinců však mohou na kůži vyvolat alergickou reakci. Geraniol při kontaktu se vzduchem pomalu oxiduje na sloučeniny, které kůži dráždí ještě víc – další důvod, proč lahvičku vždy dobře zavírat.

Jak voní geránium

Nejdřív po růži, hned nato zeleně – po rozmačkaném listu a trochu po mátě. V pozadí je ovocný, lehce citrusový tón. Je méně sladké a méně „pudrové“ než růže, proto působí svěžeji a přirozeněji. Olej je světle zelené až olivově žluté barvy, řídce tekutý a má bod vzplanutí 64 °C.

V parfumerii je geránium typickou srdcovou notou: propojuje svěží horní tóny, například citrusy, s těžšími základovými tóny dřeva a pryskyřic. Je stálicí klasických vonných rodin chypre a fougère a v pánských vůních ho cení právě kvůli zelenému, mátovému charakteru, který růži „ochladí“. Nejkrásněji ladí s levandulí, bergamotem a dalšími citrusy, pačuli, cedrem a šalvějí muškátovou.

Geránium je růže se zelenými listy a kapkou citrusu – květinové srdce, které spojí téměř každou směs.

Vlastnosti: co je prokázáno, co prozkoumáno a co lidová tradice

Kolem geránia koluje mnoho slibů, proto jsme je seřadili podle toho, jak pevně jsou podložené. Platí přitom jedno pravidlo: co funguje ve zkumavce nebo u myší, nemusí nutně fungovat i u lidí. Lidová tradice je zajímavá jako součást příběhu rostliny, ne jako návod k léčbě.

Infografika: vlastnosti geránia – zkoumáno na lidech, v laboratoři a na zvířatech a lidová tradice
Co o geraniu opravdu víme – seřazeno podle toho, jak pevně je to prokázáno.

Zkoumáno na lidech

  • Úzkost během porodu. V íránské klinické studii (2015) bylo 100 prvorodiček v první době porodní náhodně rozděleno do dvou skupin. Ženy, které vdechovaly vůni geránia, měly poté výrazně nižší úroveň úzkosti a nižší diastolický krevní tlak než ženy v kontrolní skupině.
  • Estrogen před menopauzou. V japonské studii (2017) bylo u žen v období před menopauzou testováno deset esenciálních olejů. Po vdechování vůně geránia a růže se hladina estrogenu ve slinách zvýšila více než u kontrolní vůně. Studie byla malá, s 15 ženami na každý olej.

Obě studie jsou zajímavé, ale malé. Pro pevné závěry by bylo potřeba více větších studií.

V laboratoři a na zvířatech

  • Antibakteriálně a antimykoticky. V laboratoři geraniový olej tlumí růst mnoha bakterií, mezi nimi Staphylococcus aureus a Escherichia coli, a také kvasinky Candida albicans.
  • Protizánětlivě. U myší olej nanesený na ucho zmenšil zánětlivý otok o 73 až 88 % (Alžírsko, 2013).
  • Antioxidačně. Olej a extrakty v laboratorních testech zachytávají volné radikály.
  • Krevní cukr. U potkanů s cukrovkou olej snížil hladinu krevního cukru (Tunisko, 2012). Zajímavé, protože růžová pelargonie se k tomu používá i v tuniském lidovém léčitelství.
  • Proti hmyzu a klíšťatům. V laboratorních testech olej odpudil více než 90 % klíšťat a působil i proti mouchám domácím, roztočům a pilousům rýžovým.

Lidová tradice a aromaterapie

Tady je seznam nejdelší. V jižní Africe se pelargonie používaly k hojení ran a při kožních potížích. V aromaterapeutické literatuře platí geránium za „ženský olej“: doporučuje se při premenstruačních potížích, nepravidelné menstruaci a menopauze a pro „hormonální rovnováhu“. Připisuje se mu pomoc při mastné pleti, akné, ekzémech a modřinách, ale i při stresu, napětí a nervových bolestech. Egyptská léková agentura tato tradiční použití v roce 2025 shrnula ve své monografii o růžové pelargonii.

Ještě barvitější jsou stará pověrčivá přesvědčení. „Kde rostou muškáty, nejsou hadi,“ říká anglické přísloví; vonné pelargonie na okenním parapetu měly odhánět havěť a listy otřené o kliky měly chránit dům. Viktoriáni dělali z geraniového octa obklady proti bolesti hlavy.

Dva mýty, na které můžete klidně zapomenout

  • „Už Římané hojili rány geraniovým olejem.“ Toto tvrzení najdete na mnoha webech, ale není pravdivé: pelargonie pocházejí z jižní Afriky a do Evropy se dostaly až v 17. století. Římané možná znali domácí kakosty, geraniový olej však ne.
  • „Pelargonie citrosa v květináči odpuzuje komáry.“ Odrůda ‘Citrosum’ se prodává jako „rostlina proti komárům“. Terénní pokus Univerzity v Guelphu v Kanadě (1996) ukázal, že květináč u lidí počet štípnutí nesnižuje – komáři na rostlině dokonce odpočívali. Určitý odpudivý účinek mají jen rozmačkané listy, a i ty mnohem menší než skutečné repelenty.
Pelargonie z lékárny není geránium. Léky proti kašli a nachlazení s „pelargonií“ se vyrábějí z kořenů druhů Pelargonium sidoides a P. reniforme. Jde o jiné druhy a jinou část rostliny – s esenciálním olejem geránia nemají nic společného.

Jak geránium používáme doma

Náš geraniový olej je určen k provonění prostor. Doma vytváří jemnou, květinovou atmosféru, která není těžká, a proto se hodí do obývacího pokoje, ložnice i prostor, kde přijímáte hosty. Ve směsích funguje jako pojítko: citrusům dodá eleganci, dřevitým olejům jemnost.

  • Ultrazvukový difuzér: 3–5 kapek na 100 ml vody; do nádržky o objemu 300–400 ml asi 10–15 kapek.
  • Bezvodý nebulizér: olej nalijte do lahvičky přístroje a zašroubujte ji.
  • Vonné kameny, dřevěné kuličky nebo keramika: 2–3 kapky, podle potřeby zopakujte.

Během používání místnost občas vyvětrejte. Do obývacího pokoje je pěknou volbou difuzér Urban, do ložnice noční lampička s himálajskou solí. Pokud dáváte přednost aromalampě na čajovou svíčku, vyzkoušejte voskové kostky s geraniem a anýzem.

Šest směsí s geraniem do difuzéru

Geránium se skvěle snoubí s citrusy a dřevitými oleji. Následující směsi jsou složené výhradně z olejů naší nabídky a dávky platí pro ultrazvukový difuzér s asi 100–150 ml vody.

Šest směsí esenciálních olejů s geraniem pro ultrazvukový difuzér
Šest směsí s geraniem – všechny složky jsou z naší nabídky.
SměsSložení (kapky)Kdy
Růžová zahrada2 geránium + 3 bergamotpřes den a když čekáte hosty
Květinové objetí2 geránium + 2 anglická levandule + 1 sladký pomerančklidné večery
Slunečná zahrada2 geránium + 2 sladký pomeranč + 1 mandarinkarána a šedé podzimní dny
Lesní růže2 geránium + 2 virginský cedr + 1 kadidločtení, meditace
Teplá země2 geránium + 2 sladký pomeranč + 1 pačulichladné podzimní a zimní večery
Hedvábná noc1 geránium + 3 bergamot + 1 ylang ylangparfémový večer ve dvou

Tip: geránium je výrazné. Pokud je vám vůně příliš silná, snižte geránium na jednu kapku a zvyšte podíl citrusů. Směs, která vám vyhovuje, si můžete připravit i předem v prázdné lahvičce a večer ji jen odměřit.

Bezpečné použití – pár pravidel, která stojí za to dodržovat

  • Olej nenanášejte na kůži a nepolykejte ho. Náš olej není kosmetický přípravek. Kosmetické výrobky s geraniem jsou speciálně formulované a bezpečnostně posouzené, čistý esenciální olej je naproti tomu koncentrát.
  • Čistý olej dráždí kůži, může vyvolat alergickou kožní reakci a vážné poškození očí. Při přelévání a dávkování používejte rukavice a chraňte si oči. Pokud se olej dostane do očí, několik minut je opatrně vyplachujte vodou a vyhledejte lékařskou pomoc.
  • Těhotné, kojící ženy a lidé s nemocemi závislými na hormonech (například endometrióza nebo některé druhy rakoviny) by se měli o použití poradit s lékařem. Některé složky geránia mají mírný účinek podobný estrogenu.
  • Difuzér nepoužívejte v místnosti, kde spí kojenec.
  • Domácí mazlíčci: pelargonie jsou pro psy, kočky a koně jedovaté kvůli geraniolu a linaloolu (americká organizace ASPCA). Příznaky jsou zvracení, ztráta chuti k jídlu, skleslost a zánět kůže. Když difuzér běží, mělo by zvíře vždy mít možnost odejít do místnosti bez vůně. Kočky jsou na esenciální oleje obzvlášť citlivé.
  • Olej je toxický pro vodní organismy, proto zbytky nevylévejte do odpadu.
  • Lahvičku uchovávejte pevně uzavřenou, na chladném a tmavém místě a mimo dosah dětí.
  • Aromaterapie nenahrazuje lékařskou péči. Pokud máte zdravotní potíže, poraďte se s lékařem.

Ke každému oleji je k dispozici bezpečnostní list, který vám na požádání pošleme e-mailem. Etiketu se všemi upozorněními si můžete prohlédnout už na stránce produktu.

Časté otázky

Vyrábí se geraniový olej z balkonových muškátů?

Ne. Získává se z vonné pelargonie Pelargonium graveolens a jejích kříženců, kteří mají drobné květy a silně vonné listy. Balkonové muškáty pěstujeme kvůli květům.

Proč geraniový olej voní po růži?

Protože obsahuje stejné hlavní vonné alkoholy jako růže – citronelol a geraniol – a k nim ještě růžové oxidy.

Co znamená geránium „Bourbon“?

Olej z ostrova Réunion, kterému se kdysi říkalo Île Bourbon, nebo z Madagaskaru. Platí za nejvyváženější a je nejdražší. Náš olej je egyptského typu – zelenější a aromatičtější.

Odpuzuje geraniový olej komáry?

V laboratoři olej působí proti některému hmyzu a klíšťatům, rostlina v květináči ale komáry neodpuzuje. K ochraně před štípnutím používejte registrované repelenty.

Mohu geraniový olej používat na kůži?

Náš olej je určen k provonění prostor a není kosmetický přípravek, proto ho na kůži nenanášejte. Pro péči o pleť zvolte kosmetický výrobek, který je k tomu určen a bezpečnostně posouzen.

Je geraniový olej bezpečný pro kočky a psy?

Pelargonie jsou pro psy a kočky jedovaté. Lahvičku uchovávejte mimo jejich dosah a difuzér nepoužívejte v místnosti, ze které zvíře nemůže odejít.

Kolik kapek geraniového oleje dát do difuzéru?

Do ultrazvukového difuzéru 3–5 kapek na 100 ml vody. Začněte s menším množstvím a podle potřeby dávku zvyšte.

Malý list s velkým příběhem

Historie geránium neustále zaměňovala s něčím jiným – s balkonovými muškáty, s pravými kakosty, a dokonce i s růží. Ale právě v tom je jeho kouzlo: v jedné kapce spojuje vůni růže, svěžest zeleného listu a tři století cest z jižní Afriky do Grasse a k Nilu.

Pokud ho chcete poznat, začněte jednoduše: kápněte do difuzéru dvě kapky geránia a tři kapky bergamotu. Celou nabídku najdete v kategorii Přírodní esenciální oleje. Jak esenciální oleje vznikají a podle čeho poznáte kvalitní, jsme popsali v článku Esenciální oleje: od rostliny k lahvičcea o olejích pro večerní uvolnění v průvodci Jaký esenciální olej použít večer.

V dalším díle seriálu představíme nový olej z naší nabídky. Pokud máte otázku, napište nám nebo zavolejte – rádi poradíme.

Zdroje

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *